obrazek Josefa Šimka  Nostalgický čundr zpěvník
(Nostalgia rogue songbook)
obrazek
Písničky A - K       |       Písničky L - Ř       |       Písničky S - Ž


Hudba E. Ingriš, text J.Chlumecký. V roce 1931 vznikla píseň Niagára a hned mezi trampy zlidověla. Eduard Ingriš skladatel, zpěvák, dirigent, dobrodruh, cestovatel, fotograf, filmař. Při své nebezpečné práci byl několikrát prohlášen za mrtvého.


Niagára 12*

   
1)
Na břehu ||Niagáry, stojí ||tulák starý
a na svou první lásku vzpomí||
jak tam stáli spolu, dívali se ||dolů,
až jim půlnoc spadla do klí||na
r)
Teskně hučí ||Niagára, teskně hučí do no||ci,
komu vášeň ||v srdci ||||rá tomu ||není ||pomo||ci
střemhlav do propasti padá proud, na něm vidím tebe, lásko plout
//: škoda, že ten přelud krásný nelze obejmout://
2)
Osud tvrdou pěstí zasáh lidské štěstí
i ten nejkrásnější jara květ
a ten kvítek jara vzala Niagára
a už nikdy nevrátí jej zpět.
     

D A
D
A
D

A D
D7 G Gmi D A D

Noty a akordy vyšly ve sborníku Trampská romance 4 (Písničky do kapsy 39) v Pantonu
Vyšlo na deskách PANTON 01 0223
Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=bKpRxCMPcCo
Hlas Eduarda Ingriše:



V knize „Odvážná hra" vylíčil Danielsson dvě významné oceánografické plavby na voru Tahiti-Nui napříč Tichým oceánem. Výprava podniknutá z ostrovu Polynésie k břehům Jižní Ameriky na primitivníni bambusovém voru v roce 1956—57 byla vůbec první svého druhu, lépe řečeno první, o níž máme přímé zprávy a doklady. Francouz Eric de Bisschop, šestašedesátiletý kapitán voru a vedoucí tohoto odvážného vědeckého experimentu se totiž pokusil především o rekonstrukci dávného způsobu putování starých Polynésanů po Tichém oceáně.
Ukázka z knihy:...Návštěvníci, jichž bylo stejně tolik jako v předchozím městě Constitutión, nám většinou prorokovali četná neštěstí. Ale vyslechli jsme už tolik neblahých předpovědí, že nás nemohly přivést z rovnováhy. Jedinou zářivě vzácnou výjimkou byl kudrnatý, usměvavý Čech Eduard Ingriš, který projevoval od první chvíle tolik nadšení, že chtěl dokonce jet s námi. I když jsme odmítli vyplnit jeho přání, potěšila nás nesmírně jeho důvěra, neboť Ingriš byl ze všech návštěvníků jediný, kdo měl zkušenost s plavbou na voru. Pokusil se totiž společně s jedním Argentincem, Holanďanem, Peruáncem a Peruánkou (! čistokrevnou indiánkou) už v roce 1955 o plavbu do Jižních moří na balzovém voru modelu Kon-Tiki, s líbezným jménem Cantuta. Z jakési nevysvětlitelné příčiny vyplula však tato poněkud smíšená společnost v příliš pokročilé roční době a nadto ještě z místa položeného daleko na sever na pobřeží Peru. Tak se vor dostal do nepříznivých mořských proudů, které si s ním hrály jako kolotoč celé tři měsíce. Čtyři muže a odvážnou ženu, vyčerpané a apatické, vylovila nakonec americká válečná loď.
Přesně o rok později opouštěli Ingriš a Querrero přístav Callao s dvěma novými společníky na palubě nového balzového voru Cantuta II. Po tříměsíční příjemné a snadné plavbě dosáhla výprava Společenských ostrovů.


Stáhněte si knihu:
Kytarové karolinum. Učebnice hry na kytaru s Karlem Zichem.

Stáhněte si knihu:
Eduard Ingriš: Veselé učení na kytaru (1941)

Stáhněte si knihu:
Eduard Ingriš: Ingriš!

E. Ingriš E. Ingriš E. Ingriš E. Ingriš E. Ingriš E. Ingriš




E. Ingriš dirigent E. Ingriš E. Ingriš E. Ingriš - stříhání vlasů na voru E. Ingriš E. Ingriš













Připomínky k textu, akordům, datům prosím, pošlete

Stránka byla upravena programem  AceHTML 5.06.1 Pro
Zdrojový kód byl po dvaceti letech (2021) zkontrolován programem HTMLPad

Valid HTML 4.0 Transitional