(Nostalgia rogue songbook)
| |
Nostalgický čundr zpěvník (Nostalgia rogue songbook) |
|
| Písničky A - K | Písničky L - Ř | Písničky S - Ž |
Písničku Docela všední obyčejný den složil Jan Hammer, otextoval Jaromír Hořec a zazpívala Vlasta Průchová v roce: 1958
|
1) ||Docela ||všední, ||obyčejný ||den, k večeru o ||půl ||šesté|| || ulice ||hoří do tmy neonem ||v ||tom starém ||pohádkovém ||městě. ||Docela ||všední, docela ||všední ||den, více kouzel ||má, || || ||než krásný ||sen.|| || 2) Snad právě v této minutě se někde lidé smějí anebo bloudí v dlouhé samotě tisíce lidí v beznaději. Den šťastných schůzek, den smutných rozchodů, den plný krás, den marných snů. 3) Zatímco kolem planou lampy tmou, za mořem ráno vstává, smutná se věčně střídá s veselou a život s člověkem si hrává. Najednou končí, co právě začíná, a trvá dál, co skončit má. 4) Možná že v této chvíli pro lidi písničku někdo skládá. A přitom vůbec, vůbec nevidí, jak ho má jeho milá ráda. Pro samé hvězdy sdalekým vesmírem, on nevnímá svůj všední den. 5) Týden má jenom jednu neděli a často šlapeš bláto. A přece všední den je veselý a přece život stojí za to. Ten všední den, ten, který každý zná, jde s námi dál, jde s námi dál. |
G7 C F9 C G5+/7 C Gmi7 C9 F9 C C7 Ab7 C C#dim G7 Dmi7 G7 C F C G7 C Fmaj7 C |
převzato z časopisu Repertoár malé scény 3/68
Noty a akordy vyšly ve sborníku Zpíváme s kytarou č.7 v roce 1958
Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=MA5Q0NyCGj8
Noty:
Vzkaz z návštěvní knihy:
Nostalgicky listuji zpěvníkem - nemá to chybu, snad jednu v roce 1961 jsem se seznámil na "čajích" s jistou Věrou N.a to zrovna hráli -Docela všední obyčejný den, tak to nemohlo být nahráno v r.1968 jak je uvedeno u textu.
Vláďa
Docela všední obyčejný den - nazpívala Vlasta Průchová & Karel Krautgartner se svým orchestrem ve studiu na Strahově dne 7.6.1958
Zdroj CD Hity 50. let
Děkuji za připomínku panu Jiřímu Křivovi z Krnova
Zápis v Návštěvní knize:
Skladbu Docela všední obyčejný den jsem si pouštěl v roce 1960 jako vojín na přechodě v Dolním Dvořišti. Měli jsme tam rotu. Pomáhala mně překonat život na konci světa. Když jsem ji poslouchal, byl jsem ve světě neonů a představoval si, kde bych byl v civilu. Sice pozdě, ale moc Vám děkuji paní Průchová.
