(Nostalgia rogue songbook)
| |
Nostalgický čundr zpěvník (Nostalgia rogue songbook) |
|
| Písničky A - K | Písničky L - Ř | Písničky S - Ž |
Lidová píseň z pořadu Kramářské písně na stanici Radio Praha dne 17-05-1990
|
1) ||Tam u Královýho Hradce lítaly tak koule prudce ||z kanonů a flinti||ček ||do ubohých lidi||ček. r) A u kanonu stál a ||pořád ládo -lá||do - a u kanonu stál a ||furt jen ládo||val. 2) Vzdor hroznému dešti kulek, fójervertr Franz Jabůrek s luntem u kanonu stál a pánvičku ládoval. A u kanonu... 3) A už střílel jako blázen, Prajzi měli horkou lázeň. Celej rozbil regiment, Jabůrek, ten saprment. A u kanonu... 4) A hned prajští kanonýři na Jabůrka všichni míří. Každej ho chtěl trefiti, princi se zavděčiti. A u kanonu... 5) První kartáč, můj ty smutku, vjel mu hubou do žaludku. On však honem ho vyndal a už zase střílel dál. A u kanonu... 6) Praskla puma velmi prudce, utrhla mu obě ruce. On rychle boty sundal a nohama ládoval A u kanonu... 7) V tom jeden prajzský trail vylít, šrapnel mu hlavu ufík. Ač už na to neviděl, na Prajze přeci střílel. A u kanonu... 8) Jabůrkovi letí hlava zrovna kolem jenerála. A křičí: já melduju, salutovat nemohu. A u kanonu... 9) Když pak pum a kulek více, trefilo ho do munice. Tu se teprv toho lek a s kanonem pryč utek. A u kanonu... 10) A že zachránil ten kanon, do šlechtického stavu on povýšen za ten skutek, hnedle fon dí Jabůrek. A u kanonu... |
A E A E A E A E A |
plná verze: Tam u Královýho Hradce lítaly tam koule prudce, z kanónů a flintiček do ubohých lidiček. A u kanónu stál, a pořád ládoval...... Kmáni, šarže,oficíři, kobyly i kanonýři po zemi se válejí, rány je moc pálejí. A u kanónu stál, a pořád ládoval...... Vzdor hroznému dešti kulek feuerwerker Franz Jabůrek s luntem u kanónu stál a pánvičku pucoval. A u kanónu stál, a pořád ládoval...... Vytřel ho po každé ráně, a už zase házel na ně dvoucentové kuličky, na ubohé Prajzíčky. A u kanónu stál, a pořád ládoval...... Po každém vždy vypálení slyšet bylo nadávání, Jabůrku ty raubíři, hele jak na nás míří. A u kanónu stál, a pořád ládoval...... Když to slyšel pan jenerál, vína připíti mu hned dal, řka: můj milý Jabůrku, zde máš mojí čutorku. A u kanónu stál, a pořád ládoval...... Jabůrek nelíz ni kapky, řka: nedělaj si oušlapky, ze mne, pane jenerál, a nechaj mne střílet dál. A u kanónu stál, a pořád ládoval...... A už střílel jako blázen, Prajzi měli horkou lázeň, celej rozbil regiment Jabůrek, ten saprment. A u kanónu stál, a pořád ládoval...... V tom ho zahlíd’ Kronprinz Fridrich: her je, den Kerl erschiess ich, a už hází, potvůrka, rachejtle na Jabůrka. A u kanónu stál, a pořád ládoval...... A hned prajzští kanonýři na Jabůrka všichni míří, každý ho chce trefiti, princi se zavděčiti. A u kanónu stál, a pořád ládoval...... První kartáč, můj ty smutku, vjel mu hubou do žaludku, on však honem ho vyndal, a už zase střílel dál. A u kanónu stál,a pořád ládoval...... Praskla puma velmi prudce, utrhla mu obě ruce, on rychle boty sundal a nohama ládoval. A u kanónu stál, a pořád ládoval...... V tom jeden prajzský frajvilik šrapnelem mu hlavu ufik, a už na to neviděl, na Prajzy přeci střílel. A u kanónu stál, a pořád ládoval...... Jabůrkovi letí hlava zrovna kolem jenerála, a křičí: já melduju, salutovat nemohu. A u kanónu stál, a pořád ládoval...... Když však pum a kulek více trefilo ho do munice, tu se teprv toho lek’ a s kanónem pryč utek. A u kanónu stál, a pořád ládoval...... A že zachránil ten kanón, do šlechtického stavu on povýšen za ten skutek, Edler von die Jabůrek A u kanónu stál, a pořád ládoval...... Dej mu pánbůh věčnou slávu, „von“ má, ale žádnou hlavu, nedělá si z toho nic, bezhlavých „von“ je prý víc.
