Nostalgický čundr zpěvník

Nostalgický čundr zpěvník
(Nostalgia rogue songbook)

Písničky A - K | Písničky L - Ř | Písničky S - Ž

Písničku složil Vladimír Vysocký, českým textem opatřil a zazpíval Ota Veverka. Mám nahrávku v podání Jiřího Vondráka.

Serjoža 343*

1)
||Tak podle naší víry ||vypili jsme ||málo,
||Serjožo řekni - jak to ||vypadalo.
||Kdyby ta vodka fakt ||za něco stála,
tak ||by nás asi sotva ||vodrovnala.
||Pět flašek není k ||zatemnění mozku,
||tu první jsem si dali u ||kiosku.
||A z druhé v parku, ||chtěli jsme si loknout a ||dál?
||dál nevím, dál ||mám prostě vokno.
2)
Já jsem pil za moc špatných okolností
a nejedl jsem a měl jsem důvod k zlosti.
Oběma nám ta vodka neseděla
a najednou jsme byli jako děla.
Ten třetí, ten se bránil jenom chvíli,
ačkoliv my ho příliš nenutili.
Napadrť brýle a že prý naší vinou?
Neměli jsme si mezitím dát víno.
3)
Domlouval nám, radu dával k tomu:
rozejděte se, jděte klidně domů.
Já jsem byl pro, já byl pro rozejití,
jenže mě trochu zdrželo to pití.
Že jsem byl sprostý? To bych pochyboval.
Serjožo řekni - říkám sprostá slova?
Když se mi ale zamotala hlava,
praštil jsem sebou a řval - marná sláva.
4)
Tohle ať prosím, není v protokol.
Vždycky jsem ctil rodinu i školu.
A jistá zkušenost mi jasně říká,
že život sám vždy ztrestá výtržníka.
Nemyslete, Serjoža se diví,
vždyť on Vám řekne, jen co vystřízliví.
Že v životě se potrestáme sami
a tak nás pusťte - netrapte se s námi.
5)
Že pořád kývá, vždyť na tom nic není,
on všechno chápe, kývá z přesvědčení.
A taky, že je z téhle scény ztrémovaný.
A vůbec popletený.
Pusťte nás domů, čekají nás tam děti,
přijdeme pozdě a ten čas hrozně letí.
Teď už je noc a v tom mám, v tom mám praxi,
nejezdí metro a nevezme nás taxi.
6)
Jen co je pravda, jsem tu u vážnosti,
docela jako důležití hosti.
A decentně nás budí za svítání seržantův hlas,
ne hloupé kokrhání.
Možná, že s hudbou odsuď vykročíme,
jenom si klidně Serjožo dál dřímej.
Ráno se musí zapít kocovina,
Serjožo život, to je hrozná dřina.