(Nostalgia rogue songbook)
| |
Nostalgický čundr zpěvník (Nostalgia rogue songbook) |
|
| Písničky A - K | Písničky L - Ř | Písničky S - Ž |
Hudba i text Jarka Mottl.
|
1) ||Dusili jsme ||husu v boudě na pri||musu ||bezvadně se ||připe||kla. || ||Pozvali jsme ||Martu ||mezi naši ||partu, ||ale ta nás ||vype||kla.|| ||Za komínem cosi ||vejskalo, ale ||nám se po tý Martě ||stejskalo. ||A tak místo ||Marty ||mazali jsme ||karty, ||až se z toho ||blejska||lo. || || r) Jó, ||Marta je Marta, ||Martu zná celá ||parta. Taky ||tam, kde Marta je i parta je. || || || ||Pro Martu, pro Martu kluk ||zradí ba i par||tu, jako ||rampouch na slunci hned roztaje. || || || ||Když někdo šilhá po ||Martě, je celá ||parta na vartě.|| || Jó, ||Marta je Marta. ||Martu zná celá ||parta, tam ||kde je Martička, je i partička.|| || || 2) Potkal jsem ji v lese, ona vínek nese, věneček ze sedmikrás. Sotva jsem ji zočil, za smrček jsem skočil, celej jsem se touhou třás. Jářku, milá Marto, pojď ty sem, sedneme si spolu pod tisem. Ona se nelekla, než utekla, řekla: Pošli mi to dopisem! r) jó, Marta... 3) Zeptejte se Marty, co používá na rty, jestli se vám pochlubí. Čím si barví vlasy, obočí a řasy, ona se jen zazubí. Na Sázavu táhnou průvody, v tom hledejte vážné důvody. Vyspěte se v lese, někde v lese, kde se vyvztekáte u vody. |
C H C A7 Dmi G C H C H C A7 Dmi G C H F C D7 G C H C A7 Dmi G C H C C F C G7 C H C C F C G7 C C7 F C D7 G G7 C F C G7 C H C |
Noty a akordy vyšly ve sborníku Supraphonu 128 S kytarou po velké řece
Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=5Eq_JQm7i-I
Romantika života je sůl
nad mládím se nesmí lámat hůl ...
Živým podhoubím budoucí ZTRACENKY byli „Divočáci" z TÁBORA RVAVÝCH, k nimž se po skončení první světové války přidala parta „Žofinských zelenáčů". Vpadla tam jako stádo splašených slonů. Volný způsob života sváděl nevycválané mustangy k bujnostem, jakými se vyžívá každé mládí, ale kouzlo táborových ohňů spolu s bezděčným poznáváním tajuplné přírody a pochopení, jak hluboký význam má slovo kamarád, jejich bouřliváctví natolik usměrnilo, že se z nich nakonec stali řádní a poctiví chlapi. Byl to útěk z příboje maloměšťáctví. Byl to dřímající atavismus, který se v těchto válkou podvyživených synech vzdoru zvolna probouzel.
Od těch časů došlo k mnoha převratným změnám — ale život jde dál. Pookupační pseudohistorik posuzoval tramping jako přežitek. Ukázalo se však, že „Divočáci" z TÁBORA ŘVAVÝCH mají i v současné době horlivé následovníky.
Radování na šesti strunách pokračuje ...
Účastník celého dění Jarka Mottl
Jarka Mottl byl už tenkrát přitom, když se na levém břehu bývalých Svatojánských proudů zrodila první trampská osada ZTRACENÁ NADĚJE — dnešní legendami opředená ZTRACENKA. Tady to Jarka, posedlý od klukovských let veršováním, dotáhl na prvního trampského písničkáře. Zprvu obléká cizí šlágry romantickými náměty, ale záhy už textuje vlastní melodie v domnění, že zůstanou jen pro osadní vyžití. Avšak za pár let už soubor Ztracenkářů, i když nechtěně, zpívá ,,mottlovky" i na veřejných kolbištích. Na sklonku dvacátých let účinkuje ,,Mottlova parta" v OSVOBOZENÉM DIVADLE. Pod otcovským vedením Artura Longena rozšiřuje svojí činnost i na film a hudební divadlo. Jarka napsal — většinou s Karlem Melíškem — 26 operet, ve více než padesáti filmech zpívali jeho texty, na přibližně třiceti filmech se podepsal jako scénárista a dílem i jako autor námětu. V kartotéce Ochranného svazu autorského, jehož členem je od roku 1929 (v sedmdesátých létech byl jmenován čestným členem OSA), má nahlášeno 800 titulů. A tak náš Jarda — původně vyučený kuchařem — dnes jako úspěšný autor překročil ve zdraví osmdesátku. To je asi tak ve zkratce vše. Ostatní Vám už řeknou jeho písničky.
Mirek Červenka
