(Nostalgia rogue songbook)
| |
Nostalgický čundr zpěvník (Nostalgia rogue songbook) |
|
| Písničky A - K | Písničky L - Ř | Písničky S - Ž |
Píseň složila Marty Robins, česky otextoval Jan Vyčítal a zahráli Greenhorns.
|
1) ||Byla to krása, když já ||do El Pasa, do ||těch ulic dřevenejch zase jsem ||vjel, já z koně slez líně tam proti ||kantýně, ||kde z oken zvuk honky tonk piana ||zněl. || r) ||Ve dveřích mexická dívka stojí a ve vlasech růži ||má, jsou dlouhý večery, když roznáší sherry, a ve svých snech jenom mne ||objímá. || 2) Dívka snědé kůže, jak prérijní růže, v žilách žhavou krev mexické noci má. Růžová kantýna a moje Feleena, už kolik nocí jen o ní se mi zdá. 3) Ja svý sherry dopil, když na mě osopil se chlap, kterej marně měl Feleenu rád, dva výstřely štěkly, já nebyl tak vzteklý a snad proto on pad', ale ja zůstal stát. r) Ve dveřích ... 4) Dívka snědé kůže, jak prérijní růže, v žilách žhavou krev mexické noci má. Růžová kantýna a moje Feleena, už kolik nocí jen o ní se mi zdá. 5) Hledal jsem spásu, tak zády k El Pasu, já na cestu rychle se dal jako blesk. Dlouho jsem se skrýval, jak v doupěti mýval, ale po mý Feleeně zmáhal mě stesk. r) Ve dveřích... 6) Pak konečně k ďasu já vyjel k El Pasu, tam ticho, jaký jenom na pohřbech maj'. Pak obláček kouře a po něm ran bouře a já stačil říct jen: "Feleeno, good-bye!" |
A Hmi E7 A Hmi E7 A A7 D A D E7 |
1) Tam poblíž návěští žil jen tak pro štěstí muž, který závory spouštěl když slyšel vlak znít. Měl domek služební s malými okny a dceru Kristýnu - toužil z ní průvodčí mít. Když malá bývala, tatínka štípala kleštěma do ucha ve chvíli, kdy tvrdě spal. Ústa s barvou vína a jméno Kristýna té dívce úředník do listu rodného dal 2) A roky letěly, děvče už dospělý zaneslo osobní dotazník na ČSD. Dostalo ze skladu mundůr a kleště, zasvětilo dráze život a s ním srdce své. Tak štěstí začíná řičela Kristýna, když se s ní vlak směrem na Kolín pohupoval. Ústa s barvou vína a jméno Kristýna té dívce úředník do listu rodného dal. 3) Očí plný něhy, v ruce dva potěhy třímala, když dbala na blaho cestujících. Pražce a výmoly, zvuk písku pod koly každému připomněl ten její andělský smích. Kdopak si přistoupil, volala ze všech sil, ozvěnu tunelů její hlas přehlušoval. Ústa s barvou vína a jméno Kristýna té dívce úředník do listu rodného dal. 4) Z vojenské posádky dal se sní do hádky vojín, co opustil útvar bez povolení. Tak malér začíná, mínila Kristýna a dala mu pěstí pod oko poučení. V krvi dvě promile, tvářil se zavile, když s její pomocí za jízdy vystupoval. Ústa s barvou vína a jméno Kristýna té dívce úředník do listu rodného dal. 5) Tak roky plynuly, aniž ji minuly. Přišel čas odevzdat erární kleště a plášť. Odmítla pohodu, vzdala se důchodu, s odznakem "revizor" objíždí vlast křížem kráž. Kdo jede na černo, neudělá terno, směje se zbytečně tak, jako já jsem se smál. Ústa s barvou vína a jméno Kristýna při jízdě načerno osud mi do cesty dal.
