obrazek Josefa Šimka  Nostalgický čundr zpěvník
(Nostalgia rogue songbook)
obrazek
Písničky A - K       |       Písničky L - Ř       |       Písničky S - Ž


Píseň Bramborové placky poprvé zazněla v operetě Ostrov milování Josefa Stelibského o premiéře v brněnském divadle v roce 1942. Text napsal Karel Melíšek a Jarka Mottl.



Bramborové placky 548*

   

||Ačkoliv nás bylo doma ||jako kří||žal,
nikdo neměl mámu hodněj||ší,
pět holek a devět kluků jako ||žížal,||
já byl ze všech nejhla||dověj||ší,||
||Zamykali přede mnou i husám ||ši||šky,
jednou když jsem ||vypil pod||máslí,
sestry plakaly, ||mámu ||vola||ly,
||bráchové mě z kalhot vy||třásli. || ||
R:
||Bramborovou placku ||se škvarkama,
tak jako je ||pekla moje máma,||
||Takovou ti nedá ||nikdo na světě,
ani na ||žádný jiný planetě, ||můj ||Bo||že,
||bramborovou placku se ||škvarkama,
tu popadne každej ||rád.|| ||
||Já měl na mou duši mastnej ||nos ||i uši,
||když je doma ||pekla ||naše ||máma.|| ||

Jednou jsem se nachomejtnul u pekáče,
náhle za mnou stojí otecko,
napadlo mě když se chopil pohrabáče,
milej Honzo, teď jde o všecko.
Vyletěl jsem na dvoreček jako střela,
ten pohlavek cejtím ještě dnes,
placku vařící žmoulám v čepici,
upad jsem - a sežral mě ji pes.

R: Bramborovou placku se škvarkama...

Ve všech koutech světa každá slečna chtěla
jít se mnou koukat na racky,
nevím, na co myslela, když se tak chvěla,
já jsem přitom myslel na placky.
Život letí, jako když to kachnám hází
pod rukou ti mládí uteče...
Špatně jsem to hrál, svět se točí dál,
teď už se mnou žádná nepeče.

R: Jednou večer na placky jsme zadělali
podle mámy, všechno akorát,
z kila husích škvarků jsme jich nadělali,
že už je pak nebylo kam dát.
Oba, jako "špekouni", až do půlnoci
nad sporákem jsme se udili,
zdi se loupaly, jak jsme křoupali,
až jsme se tím sami vzbudili.
     
Bbmi Bbmi F D7 G7 G7 C G7 C7 F F C7
F C7 F
C7
Ebdim C7
C+ F C
F C7 F
F7 Bb
Bbmi F Cmi D7
G7 C G7 C7

F C7
F C7
F C7
F D7 G7 C7
F C7
F Cmi6 D7
Bb F C7
F Bb G7 C7 F C7
Transpozice do C dur:
   

||Ačkoliv nás bylo doma ||jako kří||žal,
nikdo neměl mámu hodněj||ší,
pět holek a devět kluků jako žížal,
já byl ze všech nejhladověj||ší,
Zamykali přede mnou i husám šišky,
jednou když jsem ||vypil pod||máslí,
sestry plakaly, ||mámu ||vola||ly,
||bráchové mě z kalhot vy||třásli.|| ||

R: ||Bramborovou placku ||se škvarkama,
tak jako je pekla ||moje máma,
Takovou ti nedá ||nikdo na světě,
ani na žádný ||jiný planetě,||
||bramborovou placku se ||škvarkama,
tu popadne každej ||rád.||
||Já měl na mou duši ||mastnej nos ||i uši,
||když je doma ||pekla ||naše ||máma.|| ||
     
Fmi Fmi C A7 D7 D7 C D7 C7 C C G7
C G7 C
G7

C

C7 F
Fmi C Gmi A7
D7 G D7 G7

C G7
C
G7
C A7
C G7
C C7
F C G7
C F D7 G7 C G7
Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=rSjdY8HwR4I
Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=0YhfXoJLrr4



Jako textař spolupracoval Jarka Mottl především s Karlem Melíškem. Od roku 1936 se vydali - společně s osvědčeným a úspěšným skladatelem Josefem Stelibským - i do světa zpěvoher. První společná opereta této mladé trojice nesla název Podej štěstí ruku a uvedlo ji nuselské Tylovo divadlo. Na obrovský úspěch tohoto šlágry přímo nabitého díla (Večer nad Prahou, Kdyby to tak bylo možný, Kdybych já měl blázinec) brzy navázaly další zpěvohry Byli jsme a budem (1937), Petříček a Pavlíček (1940), Hotel Riviéra (1941), Ostrov milování (1942) a Dívka na plakátě (1943). V každé z nich zazněla celá řada dodnes populárních melodií - San Ariano, Je ještě mnoho dní, Tvůj bílý šátek, Polibek na rozloučenou, Bramborová placka.

Z webu http://www.radioservis-as.cz/archiv02/2002/20pub4.htm
JOSEF STELIBSKÝ

Česká opereta té doby měla několik výrazných skladatelských individualit. Jednou z nich byl i Josef Stelibský, osobnost zajímavá svou tvorbou i svým osudem.

Narodil se 5. prosince 1909 ve Vsetíně. Jeho otec, pracovník v dřevařství, vedl místní kapelu a vyučoval hudbě. Syn Josef se učil na housle a posléze se dostal i na pražskou konzervatoř. Obor skladby tam absolvoval u jiného valašského rodáka, profesora Jaroslava Křičky. Po absolutoriu působil (od r. 1929) ve slovenském Turčianském sv. Martinu, jako regenschori hrál na varhany, vedl kostelní sbor a komponoval církevní skladby, ale přivydělával si také improvizacemi, jimiž v místním biografu doprovázel filmová představení.

A zároveň i skládal písničky. Do Prahy je však posílal marně. I „Kdo jednou někoho i měl rád" či „Volání v noci setmělé", které si pak zpívala celá republika, nakladatelé odmítli. Rozjel se tedy (v roce 1932) do Prahy osobně. Ani tehdy však ještě neuspěl.
Malý, útlý chlapec nebudil na první pohled příliš důvěru. Aby se uživil, hrál v restauracích, kinech a barech a dále skládal písničky. Aby vypadal seriózněji, nechal si narůst knírek. Postupně se přece jen prosadil. Svěřili mu hudbu k filmu „Vězeň na Bezdězi" a současně mu vydali i valčík „Kdo jedenkrát". Ledy se prolomily a úspěch stíhal úspěch: filmy, gramofonové desky, další a další objednávky. Oblíbena byla zejména jeho tanga.

V r. 1936 se spojil s libretistou Karlem Melíškem a textařem trampských písní Jarkou Mottlem a zkomponoval operetu „Podej štěstí ruku". Autoři neměli mnoho zkušeností s jevištní praxí. Karel Melíšek vsadil na oblíbené komiky (napsal roli pro Ference Futuristu) a na to, že česká kabaretní a divadelní revue s úspěchem vytvářela a používala nejrůznější slovní hříčky, které se těšily velké popularitě publika. Stelibský napsal řadu melodií, od vstupního trampského pochodu až po finálový valčík, včetně tanga „Když večer nad Prahou", které vyvolávalo bouře potlesku.

Po tomto úspěšném operetním debutu zkomponoval Stelibský hudbu k sedmi dalším operetám. „Byli jsme a budem" vznikla v r. 1937 na počest Malé dohody a návštěvy představitelů Rumunska a Jugoslávie v Československu. Následovaly „Nám je hej" (1938), „Na šťastné planetě" (1939), „Petříček a Pavlíček" (1940), „Hotel Riviéra" (1941), „Ostrov milování" (1942), „Dívka na plakátě" (1943) a „Děti manéže" (1944).

Napsal hudbu k téměř 50 filmům. Většinou šlo o hudbu k filmovým písním, ale na svém kontě měl i několik orchestrálních filmových hudebních kompozic. V tomto oboru se uplatnil i krátce po válce. Ještě v r. 1947 zkomponoval hudbu k filmu „Nikdo nic neví", ten byl ovšem krátce po únoru 1948 stažen z distribuce jako „nevyhovující novým úkolům čs. filmového umění".

Po únoru 1948 Stelibský emigroval do USA. Pokoušel se o štěstí v Hollywoodu, ale neuspěl. Až do konce svého života v USA jen paběrkoval. 28. dubna 1962, ve svých 53 letech, sám svůj život ukončil. Divadelní štěstí mu tedy podalo ruku jen nakrátko.

S použitím článku Bš v programu Krušnohorského divadla v Teplicích Ladislav Slíva

Představme si týden bez neděle, Petřín bez rozhledny, nebo sodovku bez bublinek a stejné tak bude se nám jevit česká písňová tvorba bez JOSEFA STELIBSKÉHO. Už při pouhém vyslovení jeho jména zazní nám v uších některá z jeho libových melodií, které se rozlétly do světa jako obláčky bílé, aby každý, kdo jedenkrát měl někoho rád pochopil, ze život je krásný, neboť srdce je lásky chrám a láska brány otevírá. A proto seňorito, až se setmí, podej štěstí ruku a neboj se rozloučení. I když nemám nic, než to, co mám bude to přece jen veselá bída na šťastné planetě. Kdyby to tak bylo možný koupím ti párek poštovních holubů a budu ti zpívat to, co zpíval kos kosici fistulí. Když večer nad Prahou hvězdičky zaplanou, hledám ke svému stínu stín, přes to, že vím, že s láskou je soužení. Ale dokud je plná číš slyším volání lásky a říkám si, kdybych tvoji lásku měl, na všechno bych zapomněl. V tom jsem si však - pro pána krále - uvědomil, že já to dneska platím, a tak ať to dělám, jak to dělám, připadám si jako dívka na plakátě, která má za sebou ostrov milování a řekl jsem si, že jsem jen jako děti manéže a až ti dam polibek na rozloučenou, pak už tvůj bílý šátek mě zpátky nezavolá.

Text ze zadní strany zpěvníku Děti máneže.
Tučnou kurzívou jsou názvy písní.



Jarka Mottl Jarka Mottl Karel Melíšek Karel Melíšek Josef Stelibský, Jarka Mottl a Karel Melíšek Josef Stelibský, Jarka Mottl a Karel Melíšek




Josef Stelibský Josef Stelibský Josef Stelibský





Transpoziční tabulka
S T D S T D7
7b Fb Cb Gb Dbmi Abmi Eb7
6b Cb Gb Db Abmi Ebmi B7
5b Gb Db Ab Ebmi Bbmi F7
4b Db Ab Eb Bbmi Fmi C7
3b Ab Eb Bb Fmi Cmi G7
2b Eb Bb F Cmi Gmi D7
1b Bb F C Gmi Dmi A7
0 F C G Dmi Ami E7
1# C G D Ami Emi H7
2# G D A Emi Hmi F#7
3# D A E Hmi F#mi C#7
4# A E H F#mi C#mi G#7
5# E H F# C#mi G#mi D#7
6# H F# C# G#mi D#mi B7
7# F# C# G# D#mi Bmi F7

Tónika (T) je akord klidu. U dominanty (D) cítíme snahu stoupat vzhůru, je to akord vždy durový a proto není mezi molovými uveden. Subdominanta (S) je citlivý tón klesající. Přirozený sled akordů je T - S - D - T. Obrácený sled (T) - (D) - (S) - (T) je řídkou výjímkou. Následuje-li (S) po (D) zeslabuje u (D) napětí, aniž se uklidní.
Jednotlivé tóny se dají harmonizovat 2 funkcemi. Volíme proto takové pořadí, aby po (D) nenásledovalo (S).

Harmonizace melodie.

1) stanovíme závěr melodie. Nejčastěji bývá po (D) - (T). Méně často je (S) - (T). Vycítíme-li závěr uprostřed melodického členění, pak bývá (T) - (D), nebo (T) - (S).
2) vypíšeme značky, vyhýbáme se sledu (D) - (S).
3) kontrolujeme jednotlivé spoje, chybné opravíme, nebo volíme jinou harmonizaci.
4) není zpravidla vhodné má-li předešlý takt stejnou funkci jako následující.
Někdy se používá 2°. Bývá to molový akord (T) - (2°) - (D) - (T) říká se jí střídavá harmonie. Je to vlastně dominanta dominanty. Velmi dobře zastupuje subdominantu v kadenci.
Klamný spoj (T) - (D) - (6°). Místo očekávané tóniky přijde překvapivě (6°).
V praxi bývají hlavní akordy zastupovány vedlejšími (T) = 6°, (S) = 2°, nebo (S) = 6°. Vyjadřují tedy hlavní funkce, ale v oslabené míře. Kromě 2°, který je silnější než (S) vedlejší funkce přinášejí větší barevnou pestrost.
Doporučuji napřed harmonizovat melodii hlavními funkcemi a pak zpestřit a zlepšit harmonizaci vedlejšími funkcemi. Na příklad: (T) - (S) - (D) - (T), (T) - (S) - (6°) - (2°) -(T)

Mólová tónina.

Úprava je podobná. Nemá potřebu klamného spoje (6°).
V závěru skladby se užívá durové (D). (T) - (2°) - (3°) - (S) - (D) - (6°) - (7°) - (T).
Klamný spoj (D) - (6°) je stejný jako u dur (citlivý tón nahoru, ostatní dolů). Spoj (6°) - (D) je nový spoj a vyžaduje zvláštní opatrnosti.
Mólová tónina má molovou tóniku nedotčenou, ale dominantu a často i subdominantu si půjčuje ze stejné tóniny durové.
Akord na sedmém stupni se uplatňuje jako zmenšený septakord. V tónině C dur je to Adim.

Jiří Šolc: Tajemství akordových značek.


Klavírní akord kalkulačka

Snadné akordy

potřebujete napsat k písni akordy a nevíte jak na to. Stáhněte si freeware EasyChords.exe 1,5 Mb
Nainstaluje se jako modul přehrávače WinAmp. Spustíte nahrávku písničky a kliknete do kolečka vpravo až se objeví ikona kytary, pak kliknete na název písničky v Playlist editoru Select a song in the playlist editor. Při prvním přehrání se program píseň učí, při dalším přehrání již vykresluje akordy.


Nemůžete najít svoji píseň? Zkuste sem zadat slovo nebo dvě z hledaného textu.


Připomínky k textu, akordům, datům prosím, pošlete


Napište, prosím, připomínky do návštěvní knihy na titulní stránce


Stránka byla upravena programem Made with AceHTML 5 Pro. AceHTML 5.06.1 Pro.
WebPage created per programme  AceHTML 5.06.1 Pro.

Valid HTML 4.0 Transitional