(Nostalgia rogue songbook)
| |
Nostalgický čundr zpěvník (Nostalgia rogue songbook) |
|
| Písničky A - K | Písničky L - Ř | Písničky S - Ž |
Píseň Shane zahrál Country beat Jiřího Brabce, zpíval Ladislav Vodička.
|
1. Tam ||někde v dálce oheň kvet', a ||tak jsem k němu ||jel, jen tak s chlapama ||posedět jsem ||zrovna tenkrát ||chtěl, ten ||stařík s tváří ||vrásčitou ||jak dubovej ||kmen ||vyprávěl pověst letitou o ||střelci jménem ||Shane. R: ||Byl to ||Shane, ||byl to ||Shane. 2. Je v kraji klid, však bejval čas, kdy Reed tu s bandou vlád', všem při tom jménu běhal mráz a nikdo nemoh' spát, Reed zabíjel a všecko krad, všecko včetně žen, a strašlivě se začal smát, když slyšel jméno Shane. R: Byl to Shane? 3. Shane, to je zlý svědomí lumpů jako Reed, i když je člověk jako my, líp se umí bít, a pak nám pastor vyjevil, že měl dnes živej sen, a den nato se objevil střelec jménem Shane. R: Byl to Shane? 4. Měl tváře prachem šedivý a oči jako len, měl divný jméno mazlivý, jmenoval se Shane, my všichni na něj koukali, co se bude dít, pak jména svý jsme říkali, a on dal koni pít. R: Byl to Shane? 5. Měl šaty z módy vyšlý snad, v tom se nevyznám, a unavenej na zem pad' k žlutejm diviznám, a pak se zdvih', řek': 'Už jsem fit, 'jen trochu přitom zív', a řek' nám, že jde vyčistit ten Augiášův chlív. R: Byl to Shane? 6. A v saloonu tou dobou Reed se svojí bandou byl, ten Reed by jistě přestal pít, kdyby vytušil, že dostane ho pistolník s očima jako len, štíhlej jako řeholník, muž toho jména Shane. R: Byl to Shane? 7. Shane bouchačku si spustil níž, než do saloonu vlez', a my nad ním dělali kříž, vidím to jako dnes, a pak jsme jenom slyšeli šest poctivejch ran, a tím, že rány zazněly, zhas' celej Reedův klan. R: Byl to Shane? 8. Shane vyšel ven, měl pevnej krok a řek': 'Je hotovo,' však rudá krev mu barví bok, on měl v něm olovo, pak řek', že je čas odejít, měl v očích chladnej cejn, a v saloonu byl mrtvej klid, on jmenoval se Shane. R: Byl to Shane? 9. Ten večer rosou zastudil a na kůži sed' chlad, i já, ač jsem se nenudil, jsem řek', že půjdu spát, my dali jsme si po loku, už stařík spí svůj sen, jen já mám jizvu na boku a mý jméno je Shane. R: Byl to Shane? |
Ami G Ami G F E F G F E Ami G Ami G Ami G Ami |
1) Tam někde v dálce oheň kvet' a tak jsem k němu jel, jen tak s chlapama posedět jsem zrovna tenkrát chtěl, ten stařík s tváří vrásčitou a břichem jako sulc vyprávěl pověst letitou o muži jménem Šulc. Byl to Šulc. Byl to Šulc. 2) Byl v kraji klid a pak začlo se stavět sídliště. Lidé se tam hrnuli jak na mraveniště. Nějak váznul materiál, stavba měla skluz a toho dne se objevil zedník jménem Šulc. 3) Měl tváře bílý od malty a oči jako len. hleděl jimi do dálky celý dlouhý den. my všichni na něj koukali, co se bude dít pak jsme svý jména říkali a on z lešení slít. 4) Měl šaty z módy vyšlý snad, v tom se nevyznám, když unavenej na zem pad k žlutejm diviznám. Pak se zdvih, řek - už jsem fit, můžem na to jít. A dřív, než jsme se nadáli, začal štorcku zdít. 5) Pak se začly objevovat staré závady. Spodní voda nahlodala chabé základy. Špatně tvrdly betony, co míchal mistr Kunc. Kdo je zbaví pohromy? Zedník jménem Šulc! 6) Prohlásil, že na vině je chybná projekce, zachrání to jenom betonová injekce. Pak se první přihlásil, že má na to kurs a míchačku svou pohladil; on jmenoval se Šulc. 7) Šulc spustil fanku trochu níž, než do základů vlez. A my nad ním dělali kříž, vidím to jako dnes. Pak jsme jenom slyšeli šest poctivejch ran. A tím, že rány zazněly, byl zachráněnej plán. 8) Šulc vyšel ven, měl pevnej krok, a řek - je hotovo. Teď uvařte mi grog, já spravil dílo Kuncovo. Pak řek, že je čas odejít, měl v očích chladnej punc A na stavbě byl mrtvej klid, on jmenoval se Šulc. 9) Ten večer rosou zastudil a na kůži sed chlad. I já, ač jsem se nenudil, jsem řek, že půjdu spát. My dali jsme si polohu, i stařík zvonil puls. Jen já mám kalfas v batohu a jméno mý je Šulc. Byl to Šulc... Byl to Šulc... Byl to Šulc...
